Malej svět

"A ze všeho nejradši bych chtěl vědět, jak se má Šárka K. "
Sotva jsem přijela a už se děje tolik věcí. Třeba to, že jsem včera do práce vyrazila za dámu - krásný letní šatičky a k tomu nááááádherný kožený lodičky, co jsem si přivezla z Kranjsky Gory ( hihi, značky Alpine). Moooooc mi ti včera slušelo. Bohužel další, co se dělo, bylo, že jsem dopoledne poskakovala po doktorech a tak nějak se po městě přesouvala né vozem, ale mhd a pěšmo. Ona kombinace lodičky a chůze po městě není zrovna ideální a když k těm lodičkám přidám adjektivum nové, tak je jasný, že to nebylo idální vůbec. Po připočátání cca kilometrový cesty na oběd a cca kilometroý cesty z hlídanýho parkoviště přes sámošku domů, můžu jen říc, že jsem se stala majitelkou odřenýho a náplastí omotanýho: levýho malíčku, pravýho malíčku, levýho palce a pravýho palce. Jako Bonus se mi objevil nádhernej puchejř na spodní tlapce pod pravým palcem. Jedním slovem PARÁDA ! No, a to nejzajímavější mě čekalo večer. S Bobem jsme byli podloudně vylákáni na Bobovou dráhu na pivko a tam se ukázalo, že svět je malej. Tak nějak v průběhu hovoru s kamarádovým kamarádem T. vyplynulo, že jsme přibližně stejně staří a že jsme vyrůstali nedaleko a že pravděpodobně známe spoustu stejných lidí. Po zjištění, že jsem chodila na gympl, kam chodili jeho spolužáci ze základky se ukázalo, že jsme chodili na stejnou základku a T. mě šokoval větou z perexu ;) Ovšem já mu nezůstala nic dlužná a šokovala jsem ho sdělením, že dotyčná Šárka byla moje spolužačka na základce i na střední, že žije tam a tam a má se asi dobře ;) Njn, ani nevím, jestli ho víc vzalo to, že jí fakt znám nebo to, že je šťastně vdaná ;) Holt to propás ;)