aneb je libo kamínka?
Tak si tak v tom horku neklidně spím, chci se otočit na drhý bok.... a najednou mám nějakej divně chlupatej a stráááášně teplej polštář. Ta naše potvora chlupatá leží roztažená v prostřed polštáře a odmítá se hnout. Já nebohá ležím na pravým růžku polštáře a s dovolením bych se ráda přesunula na levý růžek. Mňauuuuuuuuu Odsunu kocoura, uložím se a za nějakou tu hodinku se situace opakuje, jen je v předchozím textu potřeba vyměnit pravý za levý a levý za pravý. První noc si tohle užil Bob, druhou noc jsem měla to "štěstí" já. Chůdě naše pruhovaný se bojí, abysme mu zase někam na dva týdny neodjeli. Je u toho úplně úžasnej. Chodí nám za patama, sedá si co nejblíž a dneska už sice spal v pelíšku ,ale hned jak jsme se vzbudili, zaujal taktickou pozici a lehl si mezi nás..... přesně tak, jak jednou doufám bude polehávat náš pidi potomek ;) A to jsem si vždycky myslela, že kočky maj lidi na praku.
Žádné komentáře:
Okomentovat