Jsem krutá a zlá

zabíjím za dvacetčtyři hodin
Něvěřila jsem svým očím ! Od předchozího večera, kdy jsem tu kytku, či trávu, či co, dovalila domů, jsem řešila, jestli jí mám zabalit už večer a vzít jí s sebou do práce, nebo jí zabalit až odpolko, těsně před odchodem na oslavu. Vyhrála verze B, protože na cestách v těhle vedrech by milá kytka nemusela přežít. A zřejmě by nepřežila, když nepřežila ani doma....No dobře, mohla jsem jí večer zalejt, ale vypadala v poho.....Druhý den z ní bylo seno. Doslova. I voněla. Chvíli jsem kolem ní chodila, zalila jí a co pět minut jí chodila kontrolovat, jestli se nehodlá vzpamatovat. Ibišek se taky vždycky vzchopí...... Nevzchopila se. S Bobem jsme cestou koupili krásnou kvetoucí gerberu, oslavenkyni sdělili, že má u nás ještě jednu květinu, jen jí dodáme, až bude fit. Teď už můžu zodpovědně říc, že fit není a nikdy nebude. Zabalila to. Je z ní hezká suchá dekorace. A protože hezký suchý dekorace nesnáším, poputuje asi do popelncie. Jsem zabiják pokojovek !!!!