konečně vyspinkaná
A jsme doma z takový nějaký jakože "dovolený". Teda jsme doma už od neděle, ale nějak se rozkoukávám. Nebo spíš nemám spisovatelskou ;) Bylo to fajn. V pátek očkování a pak večer grilovačka u známejch. Domů jsme dorazili až po půlnoci. I se Zuzkou. Sociálku na nás ;) Ráno následoval přesun do Libštátu. Nevím, co Zuzku tak rozkoplo, ale od soboty byla protiva protivná. V sobotu ráno a v poledne plakala bolestí - opravdově a srdceryvně, že i kocour, kterej se normálně před jejím vzteklým řevem utíká schovat, se přišel podívat, co jí děláme....naštěstí tahle bolístka pominula, ovšem pláč zůstal. Jen vzteklej a protivnej. Musela se furt nosit a chovat.....ehm, žádný, že si sednu a pochovám. Pěkně chodit a ukazovat. Důvod? Doteď nevím - očkování a trošku zvýšenka? -změna prostředí? -gauč, na kterým se nemohla přetáčet? -že by fakt někde číhal zub? -a nebo jí jen chybělo cvičení Vojtovky? v úterý se vše naštěstí zlepšílo a ve středu jsem si od mých nervově zhroucených rodičů odvážela malýho andílka ;) ("tomu dítěti něco chybí, musí jí něco bolet a nebo má hlad" - ječel na mně můj otec, nervózní dědek, a to byl pěkně daleko a slyšel to fakt jen z dálky) Doma na rovným byla najednou jak andílek a přesun do Jeseníků zvládla v pohodě, jen první noc se chůdě vzbudila v deset a brečela strachy, že to tam nezná. Totéž zopakkovala v neděli doma.... A já? já jsem spokojená - jediný místo, kde Zuzka neječela byla postýlka, takže jsme se pokaždé po obídku přesunuly do pokoje a daly si obě dvacet ;) (teda já i dvě hodiny ;) ) Sumasumárum, už se na obě chalupy zase těším !
bylo to tam strašně fajn :)
OdpovědětVymazat