jsem si na drbárně trošku zafilozofovala o těhotenství....si to sem musím lípnout, než to zapomenu ;)
stejně je to hrozný - člověk dělá psí kusy, těší se, brečí, že to nevyšlo, a když to pak vyjde tak - -je vykulenej -má strach, že to není pravda -má strach, že se něco stane -má pocit, že všechno skončilo a neví, co bude dál ;) cíl je splněn ;) stejný je to pak s porodem - až se člověk vzpamatuje, tak se těší, nastuduje kdeco k těhotenství, zjistí si co jíst a nejíst, kam dát postýlku, co nakoupit a pak se mimís narodí a čék je zase v šoku ;) já ještě teď občas koukám na Zuzku a nechápu, kde se tu vzala ;) a že je naše a už vůbec si nepamatuju, že jsem byla těhotná a jaký to bylo
Žádné komentáře:
Okomentovat