Rady od maminek

uááááááá, asi jsem fakt divná

Tak za sebou máme první opravdu ošklivou chorobu. Teda má jí za sebou Zuzka, já jsem jen v roli pozorovatele. A vlastně jí ještě nemá za sebou, protože antibiotika začla brát teprve včera, ale naštěstí už zabraly.... Někdy si říkám, proč jsem tak blbá, že s mojí mamkou ještě něco řeším. Jaksi má v hlavě kód, že jsem malá ,neschopná a nezodpovědná a že Zuzka je vlastně moje mladší sestra, kterou mám od ní půječenou.... Občas je to fakt na budku, protože je opravdu spousta věcí ve výchově, ve kterých se neshodneme (třeba to, že já jedu na lyže, řeknu, že jedu na lyže, a Zuzka s neteří začnou řvát, že chtěj taky - a babička utiší řev prohlášením, že jedu jinam a né lyžovat - jsem tam za blba já i děti, neb během deseti minut tam pobíhám v lyžařským a opravdu jen pitomec by to nepoznal) Nemoci jsou vůbec samostatná katergorie, protože mamka má z nějakého důvodu zafixovány podivné rovnice Když jsem v létě přinesla zmrzlinu a dala jí Zuzce a neteři, nemluvily se mnou ani futra od dveří ....zmrzlina = okamžitá angína to, že nějak nehrotím bosé dítě klidně i v baráku na dlaždicích, to je taky šílenství šlápnutí bosou nohou na dlaždíce = okamžitá angína (prosadila jsem si jen to, že snad nevadí, když chodí bosá na trávě) A teď, když Zuzka opravdu stonala, přihodila babička další pravidlo Horečka = šílená nemoc, kterou je potřeba léčit neustálým srážením, jinak se z ní vyvine zánět průdušek, jak dokazuje vývoj u Zuzky No nic, musím to vydýchat - vysvětlovat někomu, kdo léčil děti s horečkou pod dvěma peřinama a horkým čajem a zároveň u toho srážel teplotu, že teplotá má význam a že léčí, asi fakt nemá cenu