Jo, přeskočím se vzteky... proč nemůžu mít práci, která je rovnoměrná.... tři týdny do měsíce se tu nudím a žeru a pak se můžu roztrhnout. Třeba dneska- naše asistentka se školí, takže na mě padl překlad zápisu z porady. Debilního zápisu z porady.... doteď nevím, co znamená, že ropa dle stavu zásob navýšena, zato vím, co je třeba udělat, aby akce proběhla v dobře organizované formě :-)
Do toho přišel pán, že si zajistil zasedačku na jednání, ale že se jim nelíbí a jestli tu není jiná - je. Takže hupky pro klíč, hupky přes celou chodbu a hupky zpátky... pak kolega, že mu přijde návštěva, kam s ní může... kuk do počítače, jeden telefonát, připravit kafe a kolega nikde - a za chvíli sedí s návštěvou tam kde má, ale pije kafe, který je na další jednání. Moje přípravy byly zbytečný.
A ráno mi šéf naložil práci... dostala jsem se k tomu před chvílí a zjistila jsem, že to vůbec nechápu. Nota bene, když kolega to samý tady tvořil včera večer do devíti. Jen jsou jinak sloupce... a já k tomu ani nemám všechny podklady...
Stávkuju. Píšu tenhle mírně vzteklý elaborát a doufám, že šéf bude mít na poradě přestávku a vysvětlí mi, co vlastně chce... do tý doby s nad IT obnověj ten soubor, co jsem omylem zničila a kterej je už od včera hotovej a já se budu flákat...
Ach jo, že jsem si ještě nezvykla - PLÁNOVAČI ZÁSADNĚ PRACUJÍ V PÁTEK !!!
Neztracej ploutef ... kazdej nasledujici den bude o malinko tezsi, ale ty budes z predeslych poucena a tak ti to ani neprijde... ;o)
OdpovědětVymazatTak at to taky dneska prezijes. Urcite bude i neco hezkeho na dnesku :)
OdpovědětVymazatNo a navíc do toho vlezu ještě já.:-))) Nebo to bylo naopak?:-)
OdpovědětVymazat