Asi je to rozbitý

Chceš mít víc a nemáš nic, nebo tak nějak zní to moudro, né?

Mám chuť střílet. Doslova. Teda kdybych měla čím. Předevčírem jsem se nadechla a konečně zavolala provozovateli našeho jindy tak úžasnýho ADSL, že skoro měsíc nám chvílema padá net. Původně jsem si říkala, že je to možná tím, že máme kvůli Zuzce modem tak trošku schovanej a že se asi přehřejvá. Jenže i po vyndání na „vzduch“ to nezačlo fachat líp a jednou až dvakrát denně to na chviličku spadlo. „A zkusila jste restartovat modem?“ utnula mě slečna či paní na druhý straně drátu…… zavěsila jsem, rozpočítala trafa v zásuvkách a na druhej pokus odpojila to správný zařízení. Za patnáct minut zapnula a bylo – další spadnutí netrvalo tři minuty jako jindy, ale půl hodiny. „Hm hm, já tady ty rozpady vidím – to nebude u vás“ sdělil mi mladík, když jsem volala podruhý Předá to technikům a ti se mi ozvou. Od té doby nejde net v podstatě vůbec ( až na cca půlminutový světlý chvilky, kdy mi do počítače naskočej icq zprávy) a jediný, co se stalo, byl telefonát od technika, že jestli nemám možnost zkusit jinej modem. Nemám – takže mám asi smůlu. Pán zavěsil a neděje se nic. GRRRRRR, tohle na net lípnu, až to půjde… P.S: tak už to fachá pět minut v kuse, doufám, že to hodlá fachat i nadále