úterý 10. srpna 2010

Jsem nepoučitelná

nevím, jestli mě jednou ten optimismus konečně opustí.... :-D

Vůbec nevím, co mi v hlavě křouplo, když jsem ve čtvrtek zavelela, že to zboží potřebuju na pátek a že budu v pátek na chalupě, takže ať mi ten fotobaťoh (co jsem ho objednávala před třema týdny právě na tuhle páteční svatbu) pošlou PPLkou právě tam. No co, zavolaj a dohodneme se, kde se zrovna nacházím.....doma, u kamarádky (obřad bych vynechala) či vedle ve vesnici na pařbě. Úplně jsem z hlavy vypustila loňskej zážitek s profíkem a kamionem. Naši mi nejdřív vynadali, že je to kravina, pak teda souhlasili, že to dyžtak přvezmou a já celej den po očku sledovala mobil. Zbytečně. Došla jen sms, že to má dorazit, leč nedorazilo nic. Naši chytli nerva, že v pondělí tam nebudu a budou to muset převzít sami a začli spřádat verze, jak to udělat, aby otec byl v práci a matka při tom měla auto.....až jsme se chytli, protože já optimisticky vykřikovala, že to komplikujou a loni že to byl akorát mimořádnej blb. V pondělí ráno mi na dispečinku řekli, že to v pátek poslali omylem do Budějovic místo do Liberce a že dneska řidič zavolá dopředu..... No, mimořádných blbů se vyskytuje u přepravních služeb zřejmě více, protože tenhle pan řidič si vezl s sebou na čumendu mladou babu, nikam nevolal a spoléhal na GPSku, podle všeho turistickou. Jeho důvěra v techniku byla nezměrná, že měl zjevně vypnutej mozek , když sjel po pásu mokrý trávy dolů z kopce až k sousedovi. Matka se smála tak, že jsem měla strach, že si poprská a zničí telefon, když mi tu story volala. Jak mu se sousedem, taky důchodcem, pomáhali tlačit, jak podkládali kola, jak si soused rozšlápl brejle a jak nakonec musela vylézt i ta slečna, protože s panem ynteligentem šli po vesnici shánět traktor. Pomalu přemýšlím, co si nechám poslat na chalupu příště.

Žádné komentáře:

Okomentovat