Jak se nám ztratila

aneb ještě že i princezny občas chrápouDneska večer mě málem ranila mrtvice - a to nejdřív šíleným šokem a následně pak od smíchu Vlezla jsem k Zuzce do pokoje zkontrolovat, jak spinká, tradičně jsem rozsvítila jen na chodbě a vzhledem k tomu, že i na chodbě je při tom světle šero, moc mě nepřekvapilo, že Zuzku nevidím v postýlce Jenže jsem jí neviděla, ani když už jsem se rozkoukala a začla mít docela přehled o pokoji. Leč zachovala jsem klid a nadzvedla peřinu - třeba spí zachumlaná pod ní (no, bylo mi divný, že by spala stočená do klubíčka, ale zkusila jsem to) Pak se, naštěstí, odněkud ozvalo zachrápání..... Rozsvítila jsem a začla pátrat. Nakonec jsem našla čouhat kousek Zuzčiný šešulky ze škvíry mezi nízkou skříňkou a krabicí na hračky na jedný straně a obrovským balíkem vojenský maskovací sítě na straně druhý (balík přišel dneska PPL a je docela mohutnej, krásně oblej a měkkej). Kdybych neslyšela chvíli před tím to chrupnutí, dostala bych mrtvici zcela jistě, protože to vypadalo,že snad ani nemůže bejt živá, jak tam byla napreslá, škvíra byla dost malá a z jedný strany měla skoro na hlavu vysypaný sportovní věci z krabice z vedlejšího regálu a z druhý strany jí na hlavě či rameni ležel takovej šílenej docela velkej plastovej krokodýl od Fisher Price Chvíli jsem si myslela, že usnula na tom balíku a do tý díry spadla, ale když jsem jí pak vytahovala ven a viděla tu rozsypanou krabici krámů, došlo mi, že se tam ta příšerka nacpala a hrála si tam, až jí přepadla únava. Skoro jsem jí nemohla vytánout, jak tam byla zašprajclá.....