Je to drsný

ale funguje to aneb spací deník Zuzanky

Je to drsná metoda a doufala jsem, že jí nikdy nebudu muset použít. Bohužel, došlo na ní. Původně jsem si říkala, že Estivillova metoda funguje, pak ale, jak jsem měla uzlíček v náručí, mě představa, že ho nechám řvát a řvát, dost ničila. Když pak Zuzka usínala sama, byla jsem ráda, že na ní nedojde. Jenže....Zuzka nejdřív přestala usínat přes den, pak v noci a nakonec i po nočním kojení. Vyžadovala cumlání prsa a pořád a pořád a pořád, dokud tvrdě neusnula. Když jsem pak jednu noc kojila co dvě hodiny a pokaždé s malou u prsa strávila půl hodiny, vytáhla jsem příručku Estivill pro zbabělý, která mi přišla mejlem v naivním domění, že tam bude něco lepšejšího, než nechat vyřvat. Nebylo. Až na pár zjemnění v následných krocích to bylo stejný. Stejný včeteně tabulky minut, které mám malou nechat řvát, než jí půjdu říc, že jí máme rádi, ale žádný prso nebude, páč se má spát. Středa 19.9. - dopoledne jsem zkusila Zuzku položit do postýlky, kolem devátý mi poslední dobou usínala u prsa. Tři minuty řev - moje návštěva řev zesílila, další tři minuty - zase jsem to zhoršila, ještě jednou tři minuty a moje návštěva. Když jsem se chystala jít tam počtvrtý, Zuzka ztichla. Spala jak Andílek dobře hodinu. odpoledne - rezignovala jsem na spaní po obědě, když spí v podstatě před obědem a dala jí spát až když byla kolem druhý protviná. Stejný jak dopoledne - do patnácti minut usnula jak andílek a spala snad hodinu a půl večer to bylo horší, celá akce trvala třicet minut, leč pak se Zuzka vzbudila až ve dvě (neuvěřitelný) a pak v pět. V pět nechtěla po kojení usnout, tak jsem zkusila zase nechat vyřvat - to jsem si dala. Zuzka řvala téměř hodinu. Chudáci sousedi. Naštěstí se nám žádnej kosočtverec na dveřích neobjevil. Čtvrtek 20.9. - dopoledne Zuzka spala v kočárku, odpoledne zabrala na tři návštěvy - cca dvanáct minut večer dorazil Robík a bylo hůř - zase půl hodina, pak se vzbudila v jedenáct (moje chyba - šla jsem spát) a já se rozhodla bejt za drsoně a zkusit to rovnou bez kojení. Trvalo to půl hodinu a to jen proto, že po patnácti minutách jsem ložnici opustila závěr - když ležím vedle, Zuzka mě slyší a víc se snaží, rezignuje až za dlouho Další dny přes den usíná na jedno pobreknutí, večer na jednu návštěvu. Teď po týdnu jsme na půl cesty- Zuzka sama usíná, počet kojení za noc se v podstatě zpolovičatěl a po kojení sama usíná a když ne, tak se neozývá a je klid ;) Počet kojení se doufám zredukuje v momentě, kdy vymalujem pokojíček a postýlku i s obsahem přesuneme ;) A hlavně - já vím, že když dám Zuzku přes den spát, že fakt usne, nebo bude potichu v postýlce a vydrží tam alespoň hodinu. A taky - naučila se si sama hrát, k čemuž pomohlo i její naprosto úžasný plazení ;)