Jsem přes prázdniny bezdětná

....a nudím se

Nějak se to valí všemi směry, chvílema nevím, co dřív a kam dřív a teď najednou klid - ze života mi v týdnu vypadla Zuzka a já nevím, co si bez ní počít. Už tenhle víkend jsem byla sama a bylo to...no, minimálně divný. Ono je totiž něco úplně jinýho čučet na televizi, když jsem tahaná za nohu, ať si jdu hrát, a čučet na televizi, když tam není, kdo by mě za tu nohu tahal. Budu bezdětná asi šest týdnů a je mi jasný, že tak týden si užiju, ale zbytek budu jen přežívat, protože to, co jsem dělala dřív, už mě nebaví, kamarádi maj svý životy a já si svůj život teprve nastavuju a ještě jsem teď v dočasný situaci. A jinak je to nahoru a dolů - užívám si zábavu a svobodu a pak se propadám dolů, protože mi něco v životě chybí a mám strach, že už to nepotkám. Ale dle mého optimistického hesla - nějak bylo, nějak bude - se nehroutím :) Za chvíli snad už budu rozvedená a časem se zbavím tý hořkosti, která se ve mně usídlila.....manžel totiž nezaváhal ani vteřinu a už pár měsíců si vodí do rodiny novou přítelkyni. Ehm, tipuju, že si jí našel asi tak dvě hodiny poté, co jsem ho vyhodila (pokud mu teda budu věřit, že jsem ho vyhodila neprávem, protože nikoho neměl)....jednou se nadechnu a nebude mi vůbec vadit, že o ní má dcera cosi vypráví