Týraný rodič

aneb střípky ze života dráčete a jeho matky :)

Uf, jsem grogy a vyřízená. Pořád se něco děje a děje a když se nic neděje, tak Zuzka mi to vynahradí. Se Zuzkou je legrace. Obrovská legrace. Neuvěřitelná legrace -jen by tý legrace stačily tak dvě tři hodinky denně :) S Vampírkem od Gleep jsou šílená dvojka - zlobí dvojmo, řehtají se u toho a dokážou vymyslet neuvěřitelný věci. Netušili byste, jaká je legrace házet šterk na kovovej plot, či sypat je do ještě nerozpálenýho grilu ( Zuzka se zalyká smíchy a Vampír je naštvanej, páč on hází jednou hrstí pomalu, zatímco dračice hází oběma a má dvojnásobnou frekvenci, což mužskýho pochopitelně prudí :-D ) Dneska jsem Zuzku vytáhla na srazík se spolužačkama. Jo, nestíhaly se divit - za rok trošku povyrostla a rozhodně předvedla, co všechno umí. Hlavně předvedla, jak umí pěkně baštit- nejdřív mi užírala z chlebíčků kyselý okurky, pak snědla kůrky, dostala svůj vlastní tvarohovej dortík, u něj olizovala limetku a ve finále dojedla zbytek máslem namazanýho chlebíčku po kamarádce. U toho stihla žuchnout z kočárku, na kterej se právě pokoušla vylézt a tím vyděsit dvě babči, co si dávaly kávičku. Definitivně spolužačky dorazila, když v parku došla k vedlejší lavičce a vrhla se na jakýsi kelímek s pitím a málem to nějakým slečnám vyžahla. Vymáchala si ruce v jakémsi nazelenalém pítku, mamince přinesla asi pět vajglů ( no, furt lepší, než kdyby je ochutnávala), potahala po štěrkovo-pískový cestě krásnej novej svetr a nasypala si hrst stěrku do hlavy. To vše s kouzelným úsměvem "MALÝ ANDÍLEK" Ještě před usnutím mi při čtení pohádky utekla z postýlky, protože si musela vyzkoušet tu novou úžasnou záležitost, kterou jsem vyrobila vyndáním dvou tyček v boku postýlky. Sice se jí ve spacáčku vylejzalo hůř, ale zvládla to :) Teď už spí jak andílek, jen tyčky jsem tam radši dala zpátky - možná by nově objevenou prolejzačku zkoumala až do rána. TAk - pointa žádná, ale já si holt musím občas poznamenat, jak krásně si žiju :)