Drakouš nastupuje

uáááá, kde je ta hodná holčička?

Tak nějak mi bývalo líto, že mám dítě pecku. Ostatní prckové furt něco objevujou, ale Zuzka si klidně hraje s hračkama a moc nezlobí.... uáááá, že já se tak rouhala :-D Mám doma čerta. Zběsilýho čerta, kterej je k nezastavení. Chodí důležitě jak starosta, vyšlapuje si poměrně rychle a hlavně zásadně jiným směrem než já - když k tomu připočtu, že jsme jí nikdy nevodili za ruku ( na radu doktorů, že má prostě začít chodit sama), tudíž se prostě nenechá vést, za kapucu jí to škrtí, je to šílenství. Vždycky čekám, že si to rozmyslí a vrátí se, až najednou je v čoudu či míří kamsi nebezpečně. V rychlosti se rozhoduju, jestli nechám kočár kočárem nebo ho povláčím s sebou (rozhoduje nebezpečnost situace a vzdálenost od Zuzky) a vyrážím úprkem. Doma nestíhám uklízet - zvládám jen vytrhávat malý z ruky nebezpečný či důležitý věci a skládat je na parapet či na innší vyšší místo v bytě. "Jé, tys to přinesla mamince. Děkuju" vytrhávám Zuzce z ruky její momentálně nejoblíbenější hračku a schovávám jí z dosahu. Občas bohužel vyměknu a některou tu úžasnou hračku jí půjčím, protože prostě vydržet poslouchat pět minut dítě ječící pod věšáčkem na klíče "kíše,kíše, kíše" je nad moje síly...... (vydržela bych to dýl, ale ze zkušenosti vím, že po pěti minutách vcelku vydržitelný řev přechází v jekot bez artikluace podpořený plácnutím se řvouna o zem) A to mně dostává k dalšímu problému - "Jéžišimarjá, pojď se na to podívat" hulákal včera Bob....v záchodě našel svůj svazek klíčů, se kterejma před tím Zuzka několi minut pochodovala bytem. Já tušila ,že je někam odloží či založí, ale tohle mě trošku rozhodilo ;) Zatím do záchoda házela jen nedůležitý věci jako starou roličku od toaleťáku či nějakej šílenej přívěšek, šampon a tak. Jo, jednou do záchoda hodila poslední roli toaleťáku v týhle domácnosti a aby mi to nebylo líto, ještě ho celej nacucanej vylovila a hodila na zem. Záchod zavírám a pak si zacpávám uši, protože to MUSÍ bejt otevřený, protože JÁ si s tím chci hrát. A tak si tu vesele žijeme.....směju se, bavím se, ale občas je to vážně na budku