nějak to beru úprkem...
Nic se neděje a při tom se děje všechno.... Zuzka krásně žvaní, radí a napovídá. Pobíhá, poskakuje a blbne. Já se na střídačku těším a hroutím a hroutím a těším to, co přijde. Občas se nudím a přijdu si sama a občas nevím, kam dřív skočit a s kým vyrazit na akci.... a nemám potřebu si to zapisovat, i když je to škoda, protože se Zuzkou zažívám spoustu legrace.
Žádné komentáře:
Okomentovat