středa 15. října 2008

Jinak mám poklidnej život

to zase bude den....

včera po návratu ze Zoo nás nevítal kocour. Byl v čoudu už při odchodu, ale to je běžný. Že nevítá je divný. Otevřela jsem všechny skříně. Nic. Volala jsem jak zběsilá, v kočárku bylo syrový maso, kocour nikde. Proběhla jsem celej barák. Mamka hledala venku. Nakonec jsem si klekla v ložnici a šťouchla prstem do jedný podezřelý hroudy - myslela jsem, že ho zabiju. Dneska, abych nevyšla ze cviku, sedím v noční košilce a županu u počítače, Zuzka tu nahatá pije mlíko a vypráví mi o bobku, kterej nemá (ale asi ho hodlá vyrobit) a venku se ozývá popelářský hluk a blikaj oranžový světýlka. Málem mě mrsklo. Hlavně že jsem říkala, že si musím na to blokový čistění dát alarm do mobilu. Mám za sebou hysterický výkřik, výskok, zahození županu, nahození domácích džín, nasoukání noční košile do nich a přehození mikinou. Nazula jsem boty, vzala klíče a vypálila. Teprve cestou zpátky ve výtahu jsem si všimla, že mikinu mám naruby a na hlavě kokrhel ;) A Zuzka je zlatíčko, seděla celou dobu u hraček a kupodivu ani ten bobek neudělala (teda zatím jsem ho neobjevila) Jsem zralá na panáka. Jo, auto je hezky uložený na bezpečným místě.

1 komentář: