Mám jelito

někdy srážka s blbcem fakt bolí

Poslední dobou se s blbcema moc nesrážím, takže dnešní dvojitá srážka mně docela dostala..... Chápu, že se pokladní musí někdy někde a nějak na tý kase naučit. Je fakt, že když je paní pokladní nějakej ten pátek, není moc pružná a zácvik je složitější. Jsem ochotná odpustit jí, že kvůli každý jinak zrnitý housce listuje v obrázkovým katalogu a že každej druh zeleniny hledá v ceníku. Ale to, že se při vážení mýho hrozna, opře o loktem o váhu, tak to fakt tolerovat nehodlám ! Kdyby to tam neměla dvě minuty položený, když hledala cenu či kód, asi bych si nevšimla, že mi navážila skoro kilo místo na váže původně svítících 0,65 Kg. Když jsem se ozvala, chvíli zmatkovala, víno převážila a jak se ukázalo, znova namarkovala jako nový nákup....prej nemůže jen tak převážit ( nechápu - před tím to tam fakt celou dobu, co hledala cenu, vesele vážilo a nemarkovalo) Ještě že vedoucí měla rozum - dostala jsem zpátky rozdíl peněz a storno si pokladní vyřeší později.... GRRRRR Ve frontě u týhle šikulky jsem strávila víc jak patnáct minut = ujel mi nízkopodlažní busík a umožnilo mi to srážku s blbcem č. 2 Blbec č.2 byl řidič autobusu, kterým jsem nakonec jela se Zuzkou domů....Vynesla jsem kočárek, zaparkovala a sedla si hned vedle, jak to občas dělám, když je volno, já jsem grogy a chci si číst. Kočárk je stabilní, neujíždí, nepadá a když už náhodou má tendence se pohybovat, dělá to pomalu, že není problém zasáhnout. Po dnešku ke všem těmto charakteristikám musím dodat - VĚTŠINOU Nevím, kolikrát to předvedl před tím, každopádně, když poprvé zabrzdil na semaforu jak kretén s náma, vyřítil se zezadu pán s ruským přízvukem a měl, dle mého názoru, docela oprávněný dotaz, jestli má řidičák. Pana řidiče se zastala paní, která vykřikovala cosi o tom, že to prudký brždění na semaforu znamená, že je to dobrý řidič, páč se nic nestalo - řidič tomu zabránil. Paní bych přála, aby s náma pokračovala - řidič (starší pán) buĎ blbě viděl na dálku a semafory poznal až pět metrů před sebou, nebo byl váha a do poslední chvíle si rozmejšlel, jestli zabrzdí, nebo to projede. Další akce byla při přiblížení se ke koloně aut na dalším semaforu. Lehce jsem zaklela, podruhý zachytla ujíždějící kočárek a zakroutila hlavou. Potřetí nás pan řidič málem přerazil všechny - na tom samým semaforu měl asi utkvělou představu, že to ještě stihne, leč na poslední chvíli si to rozmyslel. Já v tu dobu naštěstí stála, neb jsem se vydala něco hleda do kočárku. Kočárek vystřelil na bok a nespadnul jen proto, že se zarazil o mojí nohu. V ten moment jsem nahlas sprostě klela nejen já. Uf, jsme doma, celý a živý. Pomalu ten šok rozdejchávám ;) Nějak jsem odvykla těmhle srážkám.