Kurnik, kurnik, kurnik. Syndrom padajícího hovna je na hovno....
Šéf dle všeho po ránu dostal někde sprdgung a vyřítil se na mě. Jak na potvoru se trefil do momentu, kdy jsem otevřela noviny. Poslední dny tady makám jak šroub, vůbec se nezastavím a on se trefí takhle... Řekla bych, že ty noviny ho naprdly ještě víc, takže mi shodil na zem walkmana a zařval, že to snad už ne. Jsem si myslela, že jsem tam místo 5000 tun dala dvacet nebo něco takhle hroznýho. Houby. Včera jsem nezměnila datum u vydanýho plánu. Kurnik, neříkám, že jsem dokonalá a občas bych si zasloužila dostat vynadáno. Ale dneska fakt ne. Dřela jsem jak čert a na ten datum jsem se chtěla optat, ale šéf nebyl a pak jsem to přes ten cvrkot zapomněla. No jo, no. Rádio mi hraje a kazety jsem si stejně nepouštěla ;)
občas se to tak divně semele...
OdpovědětVymazatSefove jsou nekdy na draka. :) a vybiraji si opravdu nevhodne okamziky.
OdpovědětVymazatOno je to všechno tím, že šéf je trouba a manažer na klíček. Neumí nic říc, neumí řešit a pak najednou takhle bouchne...
OdpovědětVymazat